Domů Háčkování Flanderská krajka Nejpoužívanější vzory líček u flanderské krajky

Nejpoužívanější vzory líček u flanderské krajky

Líčko z krátkých sloupků píchaných do základního řetízku a v dalších řadách za obě nitky sloupků předcházející řady. Na konci každé řady je jedno řetízkové oko na obrácení.






Líčko z krátkých sloupků a řetízkových ok

Na základním řetízku uháčkujeme za každým sloupkem jedno řetízkové oko (i oko základního řetízku přeskočíme). Na konci každé řady 2 řetízková oka na obrácení. V dalších řadách háčkujeme krátké sloupky pod řetízková oka předchozích řad.

Líčko pracované základní tuniskou technikou

Na začátku každé řady vpravo uháčkujeme 1 pevné řetízkové oko. Líčko bývá široké 0,5 – 3 cm. Pracuje se hustým nebo dírkovým vzorem, jak to vybraná krajka vyžaduje. Výhoda práce spočívá v tom, že líčko můžeme háčkovat, kdykoliv se nám naskytne čas. Dříve než s prací začneme, vyměříme si na čtvrtině vzoru, jak dlouhý proužek budeme potřebovat, a pak při stáčení uháčkovaného líčka do klubíčka přichycujeme i papírek, na němž si zapisujeme přibývající délku pásku.






Máme-li proužek dostatečně dlouhý, pokládáme jej rubem navrch (abychom mohly zapošívat konce nití spojek) na vzor předkreslený na plátně. Stehujeme jej středem šířky, jen široké líčko stehujeme dvakrát, vždy asi 3 mm od okraje. Na vnitřních krajích obloučků prošijeme okraj líčka drobnými předními stehy a stáhneme do žádoucího tvaru. Na vnějším okraji naopak líčko mírně vytáhneme.

Flanderská krajka
Flanderská krajka

V přeložkách a v místech, kde se dvě líčka kříží nebo jen stýkají, je sešijeme drobnými obrubovými stehy. Spojky a výplně pracujeme přízí, z níž bylo líčko uháčkované.