Domů Velikonoční svátky Velikonoce

Velikonoce

Velikonoce, velikonoční svátky

Velikonoce – název pochází z velké noci ze soboty na neděli, kdy došlo ke zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Datum Velikonoc připadá každý rok na neděli po prvním jarním úplňku.






Křesťanské velikonoční svátky patří k tzv. obřadům přechodu, kterým předchází čtyřicetidenní půst a které vrcholí velikonočním svatým týdnem.

Velikonoce
Velikonoce

Velikonoční Svatý neboli Pašijový týden

Květná neděle – začíná Svatý velikonoční týden.

Škaredá nebo Popeleční středa – v tento den by se neměl nikdo škaredit. Škaredá středa připomíná Jidáše, který zradil Ježíše Krista.

Zelený čtvrtek – jí se jen zelené jídlo (špenát, zelí), aby byl člověk zdravý po celý rok. O Zeleném čtvrtku by si neměl člověk nic půjčovala a s nikým se hádat. Počínaje zeleným čtvrtkem utichají všechny zvony, aby se znovu rozezněly až na Bílou sobotu. Říká se, že zvony odlétají do Říma. V dřívějších dobách se místo zvonů ozývaly klapačky a řehtačky.

Velký pátek – den ve znamení smutku, ticha a rozjímání. Velký pátek připomíná smrt Ježíše Krista. Lidová tradice vypráví o údajném otevírání pokladů ve skalách. Poklad je možné poznat podle světýlka nebo svítící kapradiny.

Bílá sobota – ženy podle tradice pekly mazanec a velikonočního beránka, zdobily velikonoční vajíčka. Muži pletli pomlázky z vrbového proutí.






Boží hod velikonoční – v tento den Kristus vstal z mrtvých za svítání. Podle tradice v tuto neděli všichni spěchali do kostela, kde se světily velikonoční pokrmy – beránek, mazanec, chléb, vejce a víno.

Pondělí velikonoční – den koledování a pomlázky. Chlapci obchází s pomlázkou vyšlehat děvčata, aby byla celý rok svěží a zdravá. K pomlázce patří pestrobarevně zdobená vajíčka, která se dávají za vyšlehání.

Velikonoční dekorace a velikonoční výzdoba:

Velikonoční vajíčka
Velikonoční zajíček
Velikonoční dekorace